Nové Hrady

Dopravní dostupnost

Nové Hrady se nacházejí jižně od Prahy na hranicích s Rakouskem. Po silnici jsou vzdáleny 168 km a po železnici přes České Budějovice 206 km a přes České Velenice 198 km (to ale jedete na státní hranice od kterých se v Českých Velenicích odrazíte zpět do vnitrozemí).


Při cestě prostředky hromadné dopravy je nevýhodnější cestovat přes České Budějovice, kde se přestoupí na autobus. Železniční nádraží je v Nových Hradech totiž vzdáleno 5 km od centra. Kdežto autobusové nádraží je přímo před zámkem, kde bude konference.

Nové Hrady a okolí

Zejména pro práci v sekcích je třeba seznámit s okolím. Novohradské obce i některé další obce na jihovýchod od Budějovic jsou sdruženy v zájmovém sdružení „Sdružení růže“. Na webu http://www.sdruzeniruze.cz mají tyto obce své stránky. Na těchto stránkách je mnoho historických i turistických zajímavostí o obcích i o jejich okolí. Případné zájemce o historii těchto obcí odkazuji na tento web. Nezmiňuji se tedy ani o jednotlivých památkách v Nových Hradech. Konec konců ty nejdůležitější novohradské památky sami poznáte v průběhu naší konference. Pro úspěšný průběh tak velké konference totiž naše musí být k dispozici téměř všechny provozuschopné historický objekty města. Stravování a ubytování pro ty, kteří ctí noční klid bude v klášteře. Kdežto vlastní přednášky a ubytování pro veselé povahy bude na zámku. V Klášterním chrámu budeme mít koncert a starý hrad si prohlédneme při večerní prohlídce. V hradní šenkovně povečeříme.

Nové Hrady stojí na trojmezí čtyř turisticky zajímavých oblastí: Slepičích hor, Vitorazska, Třeboňské pánve a Novohradských hor.

Slepičí hory

Na nejvyšší hoře (Kohout) bohužel porazili turistickou rozhlednu a postavili tam BTS. Jelikož je Kohout zalesněný, tak překrásné rozhledy z něj jsou již jen vzpomínkou. Přitažlivějším je tak spíše o pět metrů nižší Slepice (též nazývaná Vysoký Kámen) se skalními útvary na vrcholu.

Jihozápadně pod Kohoutem se kaňonem prořezává řeka Černá. Nad údolím jsou zbytky hrádku Sokolčí. Dnes návštěvníky však více než hrádek Sokolčí přitahuje přehrada na Černé, která byla těsně nad kaňonem. Důvod je prostý: loňské povodně protrhly hráz této přehrady… .

Pokud budete procházet územím severně od Slepičích hor až k Českým Budějovicím a uvidíte chodit někoho po zoraných polích, pak je to nejspíš hledač vltavínů. Nejznámější vltavínová pole jsou mezi Besednící a Svatým Jánem nad Malší (tam se kope i v lesích).

Z pohledu historických zajímavostí je tato oblast ve stínu nedalekého Českého Krumlova. Směrem k Trhovým Svinám stojí zejména za návštěvu: tvrz Žumberk, zachovalý Buškův Hamr s muzeem kovářství a Svatá trojice.

Vitorazsko

Tato oblast je pojmenována po historickém městu Vitoraz (Weitra) s hradem a úzkorozchodnou železnicí. Ta údajně měla navazovat až na Jindřichohradecké úzkokolejky. Pěšky lze z Nových Hradů dojít na zajímavou horu Mandlstein nebo až na ještě vyšší Nebelstein. Tato oblast je pro nás spíše doplňkovou možností, protože je v Dolním Rakousku. Je dostupná přes přechody v Nových Hradech a Českých Velenicích. Mnozí cykloturisté však podnikají podstatně delší okruh a vrací se přes přechod v Dolním Dvořišti. Pro ty cykloturisty, kteří by nechtěli dojet až do Dolního Dvořiště a naplánovali by si, že přejdou v polovině okruhu v Pohoří na Šumavě jen připomínám, že tam není přechod a 2 km od hranice na pokrají Pohoří na Šumavě má stanoviště pohraniční policie, která těmto turistům klade divnou otázku odkud že to přijeli, když ke hranici vede jen jedna cesta a neviděli je jet tam… .

Třeboňská pánev

Třeboňská pánev je přitažlivá zejména pro cykloturistiku a vodáky. Je zde řada historických a přírodních zajímavostí. Z novohradské strany snad stojí za zmínku turisty navštěvované rašeliniště „Červené Blato“ ke kterému se dostanete přes Byňov, kde se stáčí „Dobrá voda“. Nesmíme také zapomenout na turisty dosud neobjevené údolí říčky Dračice jež bylo dříve v hraničním pásmu (řečiště je rezervace). Podél Dračice však vede z Františkova až na státní hranici pěšinka. Skalní turisté někdy pokračují dále až k příležitostně provozované úzkorozchodné železnici do Litschau nebo do městečka Heidenreichstein s hradem působivějším než ve Vitorazi.

Novohradské hory

Pro naše účely nejzajímavější oblastí jsou Novohradské hory. A zejména jejich severovýchodní podhůří o kterém se dále zmiňuji. Novohradské hory mají podobný charakter jako Šumava. Jen jejich malá část nebyla v pohraničním pásmu. Na rozdíl od Šumavy zde nebyla obnovena turistická infrastruktura. Pouze zde bylo vyznačeno několik cyklotras, které však nevedou nejatraktivnějšími partiemi. A tak asi nejlepší značkou procházející nejzajímavějšími místy je státní hranice. Po ní lze obejít Novohradské Hory z Nových Hradů až k řece Malši – podél ní dále je však cesta již místy neschůdná. Pokud se vydáte na takovouto cestu, pak je třeba mít s sebou mapu s čísly hraničních kamenů a sledovat kde se nacházíte, abyste neminuly zajímavá místa jako jsou např.: Mandlstein, pramen Lužnice, trojmezí Čechy/Hroní Rakousy/Dolní Rakousy, Kamenec (českou nejvyšší horu Novohradských Hor) apod. Jedná se o velice vyčerpávající minimálně dvojdenní túru, kterou musíte zakončit nekonečnou cestou po silničce z Dolního Příbrání přes místa s velice zajímavými sakrálními stavbami (Cetviny, Svatý Kámen a Dolní Dvořiště) do Rybníka na vlak.

Tak to je maximalistická trasa pro určená spíše pro skauty. Navíc na takovéto cestě na rozdíl od tras Šumavy nepotkáte s největší pravděpodobností vůbec nikoho.

Podstatě jednodušší je vyrazit z Nových Hradů po červené turistické značce směrem k hraničnímu přechodu. Značka vede proti proudu potoka. V okamžiku, kdy značka dorazí na ještě asfaltovou silničku podél které kdysi vedly „dráty“, tak se značka ostře lomí doleva nahoru po této silničce. My však pokračujeme po pěšince dále až na státní hranici. Po hranici se vydáme doprava. Asi po jednom km dorazíme k rybníku na jehož okraji je hraniční kámen IV/59. Jedná se o skalní útvar „Přírodní hraniční kámen“, který nesmíme ponechat nepokořen.

Dále pokračujeme podél státní hranice až na Mandlstein. Jenže státní hranice jde asi 50m pod vrcholem a tak se může stát, že tuto atraktivní horu s nádherným výhledem do Čech a lesní modlitebnou mineme. Jsou dvě rady jak neminout:


Z Mandlsteinu je možné pokračovat po státní hranici přes vrchol Skalka nebo po rakouské modré turistické značce sejít až na silnici. Po silnici projdeme jednou mýtinou s políčkem. Na další mýtině odbočíme po polní cestě doprava. Po polní cestě mineme rybníček a za rybníčkem po chvilku už je vpravo u okraje leza vidět státní hranice (která vedla přes vrchol Skalka).

Po státní hranici je možné dojít kolem pralesa Hojná Voda až ke hraničnímu kameni IV/28. Zde přejdeme na lesní cestu vedoucí do obce Hojná Voda. Před Hojnou Vodou Je rozcestí turistických značek. Tj. nyní jsme v oblasti, která již nebyla v hraničním pásmu a existuje zde hustá síť dobře značených turistických značek. Po červené značce se vydáme na vrchol Kraví Hory, kde je celoročně dostupná rozhledna. Z Kraví Hory po zelené značce klesneme do Dobré Vody ke klášteru. Prohlédneme si kostel a napijeme se vody vytékající pod kostelem.

Červená značka pak vede přes Horní Stropnici k tvrzi Cukštejn. Je to jedna z mála tvrzí v Čechách, která si zachoval svůj původní středověký vzhled (alespoň z povzdálí). Z Cukštejna pak pokračujeme do Terčina údolí. Jedná se o park s řadou zajímavých staveb. Pro mne nejzajímavější stavbou je umělý vodopád.

A jsme zpět v Nových Hradech. Avšak i tato túra je asi pro většinu účastníků také příliš maximalistická. Proto vřele doporučuji jiné řešení. Dopravit se veřejnou dopravou do Hojné Vody a absolvovat jen část od Kraví Hory do Nových Hradů. Je to přece jenom po turistických značkách, tj. bez dobrodružství. Pokud použijete auto, tak jej nenechávejte osamocené u lesa, ale na místech, kde na něj vidí stále více očí.